1. destruktivní komunikace
· příznačná vzájemnou snahou podlomit pozici, rozrušit postoje, názory
· snaha skutečně „rozložit“ východiska (názory) druhého není při této formě komunikace provázena snahou o „získání partnera na svou stranu“
· primárním motivem je pouze snaha o destrukci, nikoli konstrukci nového, jiného, odlišného
2. autoritářská komunikace
· vychází z automatického vynucování názorů druhého s cílem vytvořit závislost (ať už v myšlení či reálné činnosti – interakcí)
3. disjunktivní komunikace (disjunkce = rozpojení, rozdělení)
· příznačné pro tento druh komunikace je zlehčování, povrchní chování, ironie apod.
· je to tzv. „zdánlivá komunikace“, protože od skutečného obsahu se odvrací – nevychází ze skutečného obsahu užívaných pojmů a komuniké
4. resistentní komunikace (resistence = vzdor, odpor)
· obvykle signalizuje projev nedůvěry nebo odmítání partnera
· příjemce je pasivně resistentní
· přijatí komuniké není stimulem k odpovědi, činnosti, aktivitě
5. pseudokumunikace
· jde pouze o „jakoby“ komunikaci
· obvykle je spíše vyvolána soc. tlakem než skutečným společenským předmětem zájmu
6. nonkomunikace
chybí komunikace při fyzické přítomnosti partnerů
Další formy neadekvátní komunikace:
1. podrobivá komunikace – omlouvání se a usmiřování, cílem je zachování klidu
2. karatelská komunikace (mentorování) – neustálé napomínání, výčitky, kritizování
3. chladná komunikace – racionální, korektní, bez citu, monotónní
4. irelevantní komunikace – nevěcná, ignorující, odvádějící pozornost
Komunikační bariéry:
a) vnější
· rušení v jednání – sekretářka, kolega, jiná osoba
· obecná hladina hluku – více spolupracovníků v jedné místnosti
· vizuální rozptylování – činnost jiných lidí, počítač, televize, pohled z okna
b) vnitřní
· obava a strach z neúspěchu (projeví se v našem hlase, aniž bychom to mohli ovlivnit)
· rodinné problémy, starosti, pracovní problémy
· neúcta k osobnosti klienta
· s
starost o vlastní potřeby místo starosti o potřeby klienta
· kulturní a obyčejové rozdíly (stereotypy)
· přízvuk, rychlost řeči, slang
· emoce a pocity (zlost, deprese, špatná nálada)
· fyzické nepohodlí (dlouhé sezení, hlad, žízeň…)
· přerušování hovoru klienta („skákání do řeči“, neschopnost naslouchat)
· nepozornost
· zabíhání od tématu (např. kvůli vlastní neznalosti problematiky)
· odborná hantýrka (klient nerozumí některým výrazům)