Literatura:
Greenfieldová Susan: Lidská mysl
Vondráček, Holub: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie
Spánek
je stav pozměněného vědomí, je to útlum mozkové kůry. Spánková centra jsou v mezimozku. (Jejich funkce byla vědecky prokázána na zvířatech, kdy jim byly zavedeny do mozku elektrody). Je to částečná a periodická změna sníženého vědomí. Při spánku nejsou mozková centra „vypnuta“. Ve spánku odpočívá naše „JÁ“, ale mozek je stále aktivní. Spící člověk vnímá zevní podněty, což dokazuje okamžitá reakce na určitý podnět, např. matka dítěte může spát při hluku, ale okamžitě se vzbudí, není-li se spícím dítětem něco v pořádku. Spánek je naprosto nutný pro život. Bez spánku lze vydržet několik dnů, potom je však život ohrožen. (pokusy, mučení – probuzení ihned po usnutí). Mozek potřebuje spánkové periody aby si odpočinul a zpracoval informace získané během stavu bdělosti. (pokusy, mučení – probuzení ihned po usnutí)
Pokusy se spánkovou deprivací:
Pokusná osoba (americký diskžokej Peter Tripp) neměla spát až 200hod. Postupně se u ní projevovaly tyto příznaky:
- 50 h mírné halucinace – ve svých botách viděl pavučiny
- 100h nezvládl nejjednodušší testy
- 110h upadl do deliria (d = blouznění, iluze, halucinace, celková kvalitativní porucha vědomí) – viděl chlupaté červy
- 120h byla mu podána stimulující látka
- 150h nevěděl kdo je a kde je, projevy paranoidního chování
- 200h těžké halucinace – lékaře považoval za hrobníky, kteří jej přišli pohřbít
Proces usínání:
usínání je proces šíření útlumu a má určité charakteristické tělesné a duševní jevy. Klesá svalový tonus, usínající se uvolní (může se sesunout ze židle…), postupně se odpojují periferní analyzátory (smyslová ústrojí), někdy se dostaví trhnutí celým tělem. Myšlenky ztrácí souvislosti, ale získávají na živosti. V průběhu usínání se objevují obrazy toho, čím jsme se celý den nejvíce zabývali. Mohou se objevit i děsivé pocity, že např. děti se bojí chodit spát.
Probuzení:
Je mnohem rychlejší než usínání, ale neprobouzíme se v jediném okamžiku. U někoho korový útlum ustupuje pomalu u někoho rychleji. Některým jedincům trvá i několik hodin, než se dostanou do stavu plné aktivity, jiný je aktivní okamžitě.
Typy spánku:
Mozek vysílá mozkové vlny, které se dají zaznamenat pomocí EEG. Hloubka spánku se v průběhu spánku mění. Zpočátku se spánek prohlubuje a po dosažení určitého maxima je mělčí a v další fázi se opět prohlubuje.
Prvním typem spánku je non-REM, který tvoří okolo 80% celkové doby spánku. Během této fáze je spící uvolněný a postupně upadá do hlubšího a hlubšího spánku. Podle hloubky spánku je spánek non-REM rozdělen do 4 stádií. Stadium 4 je nejhlubší, mozková aktivita je při něm nejmenší. V non-REMfázi se čl. nezdají sny.
Druhy typ spánku je fáze REM (rapid eye movements). Při přechodu z fáze non-REMpostupně začíná být mozek aktivnější, EEG zaznamenává vysokou aktivitu mozku (připomíná stav bdělosti, proto se mu též říká spánek paradoxní). Klesá krevní tlak, zpomaluje se činnost srdce, oči se pod zavřeným víčky pohybují. Nastává hluboká relaxace svalů, zdají se sny, motorika těla je značně utlumena až na okohybné svaly. REM je důležitý pro psychické zdraví. S přibývajícím věkem se počet fází REM snižuje a vzrůstá počet nočních probuzení. První perioda REM spánku trvá asi 5-15min, další periody se prohlubují. Cyklus změn se během noci střídá 4-5x.
Doba spánku:
Spánek tvoří asi třetinu života, i když ho s přibývajícím věkem ubývá. Roční dítě spí přibližně 14 hod. denně, pětileté dítě 12 hod. Většina dospělých spí asi 6-9 hod. Méně než 6 hod. vede k určité otupělosti během dne. Starší lidé mohou mít tzv. spánkovou inverzi, kdy v noci spí méně, ale během dne i několikrát na „pár“ minut usnou. Podle nejnovějších výzkumů krátký spánek během dne snižuje únavu a zvyšuje pracovní výkonnost. Nadměrná spavost je také škodlivá. Podle výzkumů je ideální 7 hod. zdravého spánku.
Nespavost:
Normální stav je, když člověk usne během několika minut, může se několikrát v noci probudit, ale hned zase usíná. Nespavost může mít organické příčiny nebo příčiny psychické (příliš mnoho starostí). Nespavost je nutno léčit. Je možno použít psychoterapii nebo léky. Nebezpečí návyku na léky je však vysoké a proto se „prášky“ mají užívat jen krátkodobě.
Poruchy spánku: (Atkinson-Atkinsonová)
Aasi 90% dospělých osob spí 6-9 hodin, většina z nich spí 8-9 hodin, spánek dlouhý pouze 6-7 hodin mívá za následek zřetelné známky ospalosti během dne, spánek dlouhý 8-9 hodin se zdá být nezbytný k tomu, aby se člověk během dne necítil ospalý
Porucha spánku je přítomna, kdykoli způsobuje neschopnost dobře spát narušení výkonnosti
během dne nebo nadměrnou ospalost
Insomnie
Nespavost, nespokojenost s množstvím nebo kvalitou spánku. Úsudek na insomnii je skoro vždy subjektivní a lidé mají tendenci nedostatek svého spánku přeceňovat
Narkolepsie
Je vzácná, závažná porucha. Postižená osoba může usnout v průběhu vykonávání nějaké činnosti, při psaní dopisu, řízení auta, přednášce (týká se přednášejícího). Nezadržitelné, opakované záchvaty dřímoty, trvají cca 15-30 minut, mohou se několikrát denně opakovat. Těžká narkolepsie postihuje cca 0.1% lidí, má patrně genetický původ. V podstatě je to REM epizoda v denní době, jedinec náhle ochrne a třeba spadne, neví o tom
Spánková apnoe
Je také vzácná a vážná porucha. Jedinec v průběhu spánku přestane dýchat; buď mozek nevysílá potřebné povely nebo jsou svaly kolem hrdla příliš relaxované a uzavřou průchod Nedostatek kyslíku vede k vylučování hormonů pro nouzové situace, které dotyčného probudí a následně začne dýchat. Většina lidí má v noci několik apnoických fází, vážně postižení jedinci jich mají i několik set, což znamená stejný počet probuzení, ta jsou tak krátká, že si je zpravidla nepamatují. Tito lidé spí mnoho hodin, ale jsou druhý den velmi ospalí, že nejsou schopni normální činnosti. Apnoe častá u starších lidí, léky na spaní prodlužují apnoické fáze, protože znesnadňují probuzení, může to končit fatálně. Pravděpodobnou příčinou toho, že lidé umírají ve spánku, je neschopnost probudit se.
Spánková deprivace
Mnoho studií prokázalo, že jediným prokazatelným následek spánkové deprivace je ospalost, touha spát a sklon snáze usnout. Pokusné osoby (nespí 4-5 dnů) vykazují pouze přechodnou nepozornost nebo drobné poruchy. Vnímání; intelektuální činnosti jako odpovědi na jednoduché testové otázky jsou nenarušeny
Další poruchy spánku:
- Mluvení ze spaní
- Provádění určité činnosti ve spánku – chození po bytě, odpovídání na otázky…, ráno o tom člověk neví
Sny:
Jsou výsledkem činnosti mozku v REM fázi. Předpokládá se, že jsou odrazem zpracování všech dojmů a pocitů, které člověk přes den získá. Některé myšlenky se uloží, jiné se zapudí jako nežádoucí informace. Člověku se zdají sny, podle nichž se dá usuzovat, jaké problémy člověk má, případně jakou nemocí trpí.
Výkladem snů a s ním související terapií se zabýval psychoanalytik S. FREUD. Sny jsou podle něj projevy nenaplněných přání
Zastoupení spánku REM a non-REM během života:
