1. Význam a charakteristika sociální skupiny
Značná část společenského života člověka probíhá ve společnosti a ve spolupráci s jinými lidmi s nimiž se denně stýká, spolupracuje, sleduje společné cíle, s nimiž prožívá různé události, raduje se nebo naopak sdílí smutek.
Od narození je člověk členem sociálních skupin, nikdy se nemůže vymanit z jejich vlivů, potřebuje je a jeho vývoj a rozvoj je závislý na úrovni a kvalitách těchto skupin. Skupinová příslušnost se odráží v jeho vztazích k lidem, v jeho úvahách, myšlení, v jeho citových vztazích, i když si to často ani neuvědomuje. Role (def. viz dále) člověka v soc. skupinách jsou jednak odrazem jeho osobnosti a jednak jeho osobnost trvale utvářejí. Vliv skupiny na jedince je podmíněný jeho vztahem k ní, skupina jedince ovlivňuje v takové míře, v jaké je schopna uspokojovat jeho potřeby. Člověk potřebuje náležet do skupiny a mít tam své místo, to je jedna ze základních potřeb člověka. Většinou si člověk nemůže konkrétní skupinu vybrat. Narodí se v určité rodině, je zařazen do určité třídy a do určité pracovní skupiny. Skupinu můžeme vnímat jako součást struktury společnosti. Skupina prostřednictvím skupinového života uplatňuje vlivy kultury společnosti.
O sociální skupině hovoříme tehdy, jestliže jsou splněny tyto podmínky:
- mezi členy je vzájemná interakce
- členové mají společný cíl
- členové uznávají normy skupiny
- jejich vzájemné vztahy jsou strukturované
Definice sociální skupiny
existuje mnoho různých definicí, z nichž nejobecnější hovoří o skupině jako o sociálním útvaru, ve kterém se společně nachází více individuí a na základě vzájemných interakcí si tato individua vytváří vědomí sounáležitosti a jejich jednání směřuje ke společným cílům. Jiná definice (Kováliková, V.: Sociální psychologie) hovoří, že skupina je souhrn dvou nebo několika osob, které mají společné cíle a normy a jsou na sebe určitým způsobem vázány.
Pozn: někteří psychologové tvrdí, že skupina je uskupení nejméně dvou osob, jiní tvrdí, že je to uskupení nejméně tří osob. Psychologický slovník hovoří …od dvou či tří členů…
Význam sociální skupiny pro jedince:
- skupina dotváří sociální rysy osobnosti
- skupina ovlivňuje výkonnost jedince
- skupina umožňuje uspokojování potřeb, jako např.:
- pocit sounáležitosti (potřeba být s lidmi a patřit mezi ně)
- být akceptován (uznáván)
- být uznáván
- seberealizaci
2. Klasifikace a vlastnosti sociální skupiny
Skupiny se klasifikují na základě různých kritérií, nejčastěji podle velikosti. Velké skupiny jako národy (vlastní území, jazyk, dějiny a char. vlastnosti), skupiny stejného povolání apod. jsou spíše předmětem výzkumu sociologie a proto se v dalším zaměříme na malé sociální skupiny (MSS).
Charakteristika MSS :
- Jejich velikost je přibližně do 30ti členů
- Bývají spojeny trvalejšími svazky – shodné cíle, hodnoty, očekávání
- Jsou navzájem v přímé interakci (znají se navzájem), komunikují „tváří v tvář“
- Vytváří a respektují normy skupinového života
- Jsou zařazeni do systému pozic a rolí
Klasifikace soc. skupin (rozdělení platí podle symbolů)
- Primární – jsou charakterizovány kooperací a intimním spojením členů tváří v tvář, utváří povahu jedince, mezi členy jsou citové vztahy, jsou relativně stálé, malý počet členů, identifikace na „MY“ a „ONI“ (patří sem především rodina).
- Sekundární – nemají tak výrazný podíl na utváření povahových rysů, uspokojují určité speciální potřeby jedince (např. kluby, zájmové skupiny, sportovní týmy)
- Formální – plní určitou funkci a jsou organizovány s určitým cílem, např. plnění některých požadavků a úkolů, vznikají zpravidla administrativní cestou, výběr členů bývá podřízen určitým kritériím, členové skupiny se většinou poznají, až když je skupina vytvořena. Patří sem např.: studijní skupina, výchovná skupina, pracovní skupina, vojenská jednotka, policejní jednotka, hasičská jednotka….
- Neformální – vznikají na základě osobního výběru a spontánně, převažují vzájemné sympatie, náklonnost, cíl, normy a strukturu si skupina vytváří sama
- Členské – skupina, do níž je jedinec fyzicky zařazen a působí v ní, např.: školní třída
- Referenční (též vztažné) jedinec není fakticky jejím členem, ale chtěl by do ní patřit, protože se mu jeví jako přitažlivější svými vlastnostmi nebo klimatem, silně ovlivňuje jeho prožívání a chování. Jako protipól je skupina, do níž by jedinec v žádném případě patřit nechtěl
- Další skupiny:
- dav – vzniká náhle z emotivních důvodů, má dočasné trvání (dav sportovních fanoušků….)
- publikum – je spíše pasivní se zvýšenou sugestibilitou a tendencí chovat se konformně
- skupiny orientované podle hodnot:
- skupiny orientované na pozitivní hodnoty – altruismus, demokratické klima
- skupiny orientované na negativní hodnoty – gangy, mafie
Vlastnosti soc. skupin:
- Stabilita skupiny – minimální změny ve složení členské základny a ve struktuře skupiny, což je výrazem dobrého skupinového klimatu, mají vysokou soc. prestiž
- Integrace skupiny – (neboli její kompaktnost) projevuje se jednotou činností a postojů
- Koheze skupiny – (neboli soudržnost) skupiny je charakteristická stálostí a pevností a hloubkou vztahů, což se projevuje mimo jiné i v pocitu sounáležitosti
- Atraktivnost skupiny – (neboli přitažlivost) je podmíněna atraktivnosti cílů pro jednotlivce, dále významem a postavením skupiny
- Stálost skupiny – stabilita z hlediska časové stálosti, tu vykazují obyčejně skupiny stabilní a soudržné
- Autonomie skupiny – označuje nezávislost skupiny na jiných skupinách
- Velikost skupiny – rozdělujeme na malé a velké, u malých skupiny je mezi členy bezprostřední interakce, tj. vzájemné interakce každý s každým
- Míra intimity skupiny – intimita je závislá na počtu členů, menší počet čl. může navazovat intimnější, hlubší a emotivnější vztahy
- Propustnost skupiny – vyjadřuje stupeň překážek, které jsou kladeny osobám usilujícím o členství ve skupiny (vystupují jako souhrn požadavků na vlastnosti nového člena)
- Homogenita – heterogenita – homogenní skupiny je např školní třída z hlediska věku, z hlediska pohlaví je to skupiny heterogenní
- Zaměřenost skupiny – skupina je posuzována také z hlediska jasného zaměření na cíle
- Hodnotová orientace – zaměření skupiny z hlediska uznávaných hodnot, které vedou k naplnění cílů skupiny
- Míra uspokojení – vnímání skupinového klimatu a míry uspokojování potřeb členů
- Stupeň libosti – označuje, jak libě či nelibě jedinec prožívá zařazení do skupiny
- Míra kontroly – vyjadřuje uplatňování skupiny moci a význam skupiny norem
3. Základní pojmy – psychologie skupinového života
Struktura – vyjadřuje uspořádání pozic jednotlivých členů ve skupině a jejich vzájemné vztahy
Pozice – je místo, které jedinec zaujímá ve struktuře skupiny, vyjadřuje jeho postavení ve skupině; o rozložení pozic, vypovídá o dělbě moci ve skupiny,
Status – je trvalejší pozice, status je vrozený (pohlaví), získaný (získaná prestiž) a připsaný
(např. věk a společenskoekonomická pozice)
Role – je souhrn očekávání společnost, jak se má jedinec chovat v určité společenské
pozici; rozeznáváme např. role dětství, mládí, dospělosti, stáří, roli muže ženy,
učitele a studenta….Člověk však neuskutečňuje svou společenskou roli podle zcela přesných norem a pravidel a vnáší do jejího uskutečňování prvky své osobnosti. Člověk ve společnosti neuskutečňuje pouze jednu roli, ale hraje jich současně
několik. Př.: muž hraje roli manžela, otce, dítěte svých rodičů, zaměstnance….
Př.: dospělí očekávají, že student ve své roli se bude učit, chodit do školy a
důsledně se připravovat na své povolání. Skupina, do které se dostal však očekává,
že bude žít vesele, nebude se vyhýbat např. i hýřivému studentskému životu.
Normy – vyjadřují určitý systém pravidel ve skupině, které zajišťují její funkci, odvíjejí se
ze skupinových cílů a hodnot. Příkladem může být parta kluků, kde se vytvoří
normy jako loajalita, obrana skupiny, rozvine se diferenciace pozic ve skupiny,
Sankce – reakce skupiny na porušování norem, mohou být jak pozitivní (upevňují a stimu-
lují žádoucí chování) nebo negativní sankce (tlumí nežádoucí projevy chování)
Konformita– tendence přizpůsobit své chování a názory skupině i když se s nimi vnitřně nezto-
tožňuje. Cílem je získat pozitivní sankce a vyhnout se sankcím negativním
Atmosféra – vyjadřuje situačně podmíněné emoční ladění ve skupině
př.: čím je laděna atmosféra ve šk. třídě? (zvláštnosti konkrétní školy, zvláštnosti
skladby výuky, osobnost učitelů, vliv typů rodin ze kterých žák pochází,
individuální osobnosti žáků…..)
