Literatura:
Křivohlavý,J.: Jak zvládat depresi, Grada, Praha 1997 101
Plzák,M.: Smutek všedního dne a smutek jako nemoc, SZN, Praha 1969
Vágnerová,M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, Portál, Praha 2000
Podle WHO patří deprese k nejrozšířenějším nemocem na naší planetě. Doslova znamená stísněnost, stlačenost, chorobný smutek, tj. duševní stav charakteristický pocity smutku, skleslosti, vnitřního napětí, nerozhodnosti. Působí na zpomalení duševních i tělesných procesů, ztrátou zájmů a poklesem sebevědomí, úzkostí, apatií. Deformuje životní hodnoty, člověk v depresi hodnotí záporně sebe i okolní svět. K tělesný projevům patří únava, ztráta energie, poruchy spánku, nechutenství, zvýšení krevního tlaku ale i další projevy. Za chorobný stav se považuje tehdy, trvá-li nepřiměřeně dlouho.
Základním projevem deprese je chorobná nálada, která neodpovídá životní situaci jedince. Nálady u člověka kolísají, střídají se, člověk je chvíli smutný, nemá chuť k žádné činnosti, avšak chorobná porucha nálad má větší výkyv a může mít pro postiženého vážné důsledky. Délka trvání může být týdny, ale i roky. Projevují se i somatické příznaky (poruchy spánku, nechuť k jídlu)
V depresi se člověk může ocitnout:
- po těžkých nemocech
- po požití návykových látek (alkohol, drogy)
- v určitých životních obdobích (dospívání, klimakterium, stárnutí)
- v určitých ročních obdobích – tzv. deprese sezonní (podzim, zima, nedostatek slunce)
Příčiny deprese:
přemíra zraňujících zážitků
převládání negativních myšlenek
příliš kritické hodnocení událostí
zveličování vlastních nedostatků
podle neurofyziologických výzkumů mají postižení nadbytek receptorů pro neurotransmitery
Projevy deprese v chování:
- projevy v chování – smutný, unavený a ztrápeného výraz v obličeji
- mimika a gestikulace (celkově shrbený postoj těla)
- zpomalené reakce, nejistota, ustrašenost, plačtivost, sebelítost,
- nezájem o sebe, svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby
Projevy deprese v myšlení:
- neschopnost soustředění, nerozhodnost
- poruchy pozornosti a koncentrace
- snížené sebevědomí, ztráty vlastní ceny, sebedůvěry, beznaděje, bezmoci,
- pesimistickými výhledy do budoucnosti
- bezdůvodné obavy a úzkostí, pocity méněcennosti, pocity domnělého provinění
- myšlenky na sebevraždu
- neschopností se radovat se zážitků a věci, které dříve byly zdrojem radosti
- obavy ze somatických a z psychických nemocí
Tělesné projevy v depresi:
- bolesti hlavy, svalů, zad
- zažívací potíže
- nechutenství, váhový úbytek, přejídání, přibývání na váze
- u žen dochází k menstruačním nepravidelnostem
- sucho v ústech, svírání za hrudní kostí
- bývá vyčerpaný a unavený
Deprese ve stáří:
- navazuje na tělesné potíže a nemoci
- více bývají ohrožený ženy
- více postihuje lidi, žijící v pečovatelských domech, DD
- odchod do důchodu, vyřazení ze společnosti
- ztráta samostatnosti v důsledku nemoci
- ztráta aktivity a důležitosti pro společnost
- odchod dětí z rodiny
- osamělost
- problémy ve vztazích k blízkým lidem
- změny životního stylu (ztráta zaměstnání)
- narození dítěte (šestinedělí, mateřská dovolená)
- dlouhá zima bez slunečních paprsků (terapie světlem)
Deprese a statistika:
- celkem depresí trpí 5 – 10 % populace
- 1x za život trpí depresí 8 – 20 % populace
- dědičná deprese je u 5 – 20 % populace
- projevy u žen 2 x více než u mužů
Doba trvání deprese:
- do 1 měsíce – 25 % nemocných
- do 3 měsíců – 50 % nemocných
- rok a více – 25 % nemocných
Rozdělení deprese podle závažnosti:
1. Lehká deprese
postiženému připadá, že není vše v pořádku, může pracovat, setkávat s přáteli, ale nedovede se z toho radovat, je méně produktivní (důležitá je citová podpora ze strany rodiny a přátel).
2. Těžká deprese
postižený má pocit, jakoby se propadl „do černé díry“, typická je beznaděj, pokles sebedůvěry spolu se sebevražednými myšlenkami; vzhledem k riziku sebevraždy by měl každý, kdo trpí silnou depresí vyhledat lékařskou pomoc.
Středně těžká deprese mívá symptomy mezi uvedenými stavy
Neurofyziologické změny v depresi:
- hormonální činnost – zvýšená produkce hormonu kortizolu
- snížená tvorba neurotransmiterů – noradrenalinu
- změny v obraze EEG – dřívější nástup REM fáze spánku a častější výskyt fáze REM
Dědičnost deprese:
- pravděpodobně existuje v určité míře dědičný předpoklad – vrozené dispozice ke změnám v CNS (hypotalamus)
- psychická a sociální dědičnost se projevuje více než dědičnost fyzická
K rozvoji nemoci přispívají i další faktory jako: výkyvy funkce endokrinního systému, vliv ročních období (jaro a podzim) a též celkový tělesný a duševní stav (fyzicky nemocný člověk spíše podléhá onemocnění psychickému). Poruchy nálad jsou léčitelné a to léky nebo psychoterapií.
Léčení deprese:
- deprese je nemoc léčitelná, je nutno oddělit smutnou náladu, která bývá součástí všedního dne od chronického smutku
- léčení duševními poruchami se zabývá psycholog a psychiatr
- léčí se antidepresivy – mají rychlý účinek
- léčbu je vhodné doplnit psychoterapií
- léčení za pomocí blízkých přátel ( rodiny, školy)
- včasná léčba navrátí pacienta dříve do běžného života
- důležitý je kontakt lékaře a rodiny
Rozdíly mezi smutnou náladou a depresí:
- depresivní nálada zhoršuje schopnost vykonávat zaměstnání
- snižuje se zájem o kontakt s lidmi
- ztráta zájmu os své záliby
- nespavost, nechutenství
- „černá budoucnost“, chybí vize východiska z tíživé situace