Typologie je rozčlenění osob do skupin podle určitého souboru znaků
Typologie podle Kretschmera [krečmer]:
Německý psychiatr E. Kretschmer (*1921) vycházel z klinických pozorování a jeho teze o typech které stanovil byly experimentálně prověřovány a potvrzeny. Přesto jeho koncepci řada psychologu odmítá. Kretschmer stanovil hypotézu o souvislosti stavby těla a určitých druhů psychóz. (psychóza je duševní onemocnění, kdy jedinec není v souladu s realitou, má poruchy psychických funkcí, ale chybí mu vědomí nemoci).
Kretschmer vycházel z poznatku, že lidé, trpící cyklofrenií (= maniodeprese) se vyznačují pyknickou stavbou těla, zatímco lidé mající sklon ke schizofrenii mají astenickou (též leptosomní) stavbu těla.
Popis fyzické stavby těla:
1. Typ pyknický: menší výška, kratší končetiny, kulatý obličej, krátký silný krk, silný hrudník, silná kostra, sklon k tloustnutí, zdůrazněné břišní partie, měkké svalstvo, méně vlasů.
2. Typ astenický (leptosomní): štíhlá postava, delší končetiny, delší úzký hrudník, úzká ramena, menší hlava, jemnější stavba kostry, málo podkožního tuku, málo vyvinuté svalstvo
3. Typ atletický: střední tělesná výška, dobře vyvinuté svalstvo a kostra, klenutý hrudník, široká ramena, úzká pánev, málo podkožního tuku
Vztah mezi stavbou těla a charakterem:
| Stavba těla | charakter | |
| normál | choroba | |
| Astenický | Schizotymie | Schizofrenie |
| Pyknický | Cyklotymie | Cyklofrenií |
| Atletický | Ixothymie | Epilepsie |
Charakteristika Kretschmerových typů:
1. Typ pyknický:
realista, má potřebu družnosti, kontaktu, je sdílný, otevřený, emocionálně laděný mezi veselím a smutkem, malý sklon k afektu, vzrušení rychle odezní, v psychickém tempu má výkyvy mezi pohodlností a pohyblivostí, výraz je měkký, přirozený, je srdečný, dobromyslný, má smysl pro humor, snadno se adaptuje na vnější podmínky
2. Typ astenický:
Idealistické myšlení, uzavřený, nepřístupný, zdrženlivý ve stycích a projevech, emocionální ladění mezi přecitlivělostí a chladností, značná vnitřní vzrušivost, nervozita, výraz strnulý a škrobený, mysl chladná, menší přizpůsobivost, sklon k zobecňování
3. Typ atletický:
Méně hovorný, malá vnitřní vzrušivost, klidný, pomalý, stálý, výraz klidný, citová mělkost, závislost, věrnost, přiměřená adaptabilita, myšlení realistické, důkladné až pedantské
Typy charakteru:
a) Schizotymní charakter. Kretschmer říká: „Jsou schizoidní lidé, s nimiž můžeme žít 10 let a nemohli bychom jistě říci, že je známe“. Jsou to záhadné povahy s nevypočitatelnými reakcemi. Jsou spíš uzavření, plaší, ostýchaví, nespolečenští, přecitlivěli a chladní zároveň. Jsou plni rozporů, mají intenzivní vnitřní život. Určitou variantou mohou být panovačné povahy, fanatici, vznešeně jemnocitní egoisté.
b) Cyklotymní charakter se vyznačuje nekomplikovanou povahou a „bipolárním uspořádáním temperamentu – veselost, čilost / zádumčivost, těžkopádnost. Cyklotym je společenský, družný, živý, pohodlný, prakticky založený, požitkářský. Žije v přitomnosti, bez zábran, adaptabilně, bez složité životní filosofie. Určitou variantou mohou být: veselý mluvka, klidný humorista, bodrý kliďas, pohodlný poživačník, činorodý praktik.
c) Ixothymní charakter je psychologicky poměrně jednoduchý typ, málo aktivní, spíš těžkopádný, sociálně neobratný, s malou fantazií, je málo vzrušivý a spíše lhostejný.
Je patrné, že Kretschmerův schizotym koresponduje s Jungovým introvertem a cyklothym s extrovertem. V Kretschmerově typologii jsou rozhodující vztahy psychika/tělo a tělní chemismus, tj. humorální konstelace, která determinují jak stavbu těla, tak temperament. Stykem temperamentu s prostředím se formuje charakter.
Kretschmerova typologie:
Pokus o vysvětlení temperamentu učinil rovněž ruský vědec I. P. Pavlov (1849 – 1936), který podal výklad temperamentu jako projevu typu vyšší nervové činnosti člověka. Vyšel z poznatků o procesech podráždění a útlumu, o síle těchto základních procesů, jejich vyrovnanosti a pohyblivosti. Síla podráždění a útlumu znamená, s jakou intenzitou tyto procesy probíhají. Vyrovnaností nervových procesů se rozumí, který z nich převládá nad druhým a pod pohyblivostí nervových procesů si Pavlov představuje, jak snadno je nervová soustava schopna vystřídat podráždění útlumem a naopak.
Podle Pavlova je např.:
„Cholerický typ je zřejmě typ vznětlivý, lehko a rychle se vzrušující. Pro choleriky je charakteristická cykličnost v činnosti a zážitcích. Jsou schopni s celou svojí náruživostí věnovat se věci, nadchnout se pro ni, pociťují příliv síly, jsou připraveni překonat a skutečně překonávají překážky na cestě k cíli. Síly se však vyčerpaly, „ufňukaná nálada“. Takováto cykličnost je jedním z následků nevyrovnanosti nervové činnosti. I. P. Pavlov to vysvětluje takto: „Jestliže silný člověk není vyrovnaný, když se zanítí pro nějakou věc, příliš se opírá o svoje síly a možnosti. Výsledkem je, že napíná všechny svoje síly, vyčerpá se víc, než je třeba a dochází k tomu, že je vše nad jeho síly“…
Flegmatický typ vysvětlil I. P. Pavlov těmito slovy: „Je po celý život pokojný, vždy vyrovnaný a houževnatý pracovník. Je těžké ho rozesmát, rozhněvat nebo zarmoutit… Obvykle i při nepříjemnostech je pokojný. Má chudou mimiku, nevýrazné pohyby a pomalé tempo. Dodržuje přesně určitý způsob života, systém v práci“… Inertní typ, kterým flegmatik je, může vyniknout nad pohyblivé jedince větší trvalostí dosažených spojů, tedy trvalejším zapamatováním a také větší stálostí. Snáze se soustředí na určitou činnost, je důkladný a soustavný.
I. P. Pavlov určil čtyři základní typy, které se shodují s tzv. klasickými temperamenty:
