Literatura:
Kratochvíl,S.: Jak žít s neurózou
Vágnerová,M.: Psychopatologie pro pomáhající profese
Horneyová,K.: Neurotická osobnost naší doby
Klasik při posuzování neurotických onemocnění je psychiatrička K. Horneyová (1885-1952), která se zabývá základní strukturou neurotických poruch v závislosti na kultuře. Domnívá se, že základní konflikt, se kterým se setkáváme u neurotické osobnosti odpovídá způsobu života, charakteristickému pro určitou kulturu.
Pojem neuróza chápat jako:
- duševní poruchu, vyvolanou určitou situací, která se jedinci jeví jako stresující a mající základ ve strachu a úzkosti, hostilitě, sexualitě, soutěživosti, pocitu viny a jiných faktorech dané kultury
- funkční nervové onemocnění bez organického nálezu (viz definice dále)
Příčiny neurózy lze spatřovat již v dětství, v chybném sociálním učení, v interpersonálních vztazích v okolí dítěte, nevhodnou hierarchií hodnot, zkresleným obrazem sebe sama.
Definice: N je onemocnění, při kterém pacient trpí duševními nebo tělesnými obtížemi, které nejsou lékařem potvrzeny, tj. při vyšetření nebyly zjištěny
K tělesným obtížím patří:
bolest hlavy, závratě, tlak či píchání u srdce, bušení srdce, bolesti žaludku, nechutenství, zvracení, průjmy, třes, křeče, ztráta hlasu, nadměrné pocení, poruchy zraku a sluchu a bolesti v nejrůznějších částech těla
K duševním obtížím patří:
stavy napětí a podrážděnosti, pocity vyčerpání, únavy, deprese, negativní myšlenky, strach úzkost, obsedantní (nutkavé) myšlenky, kompulzivní (dokola opakované činnosti – neustále umývání), poruchy spánku, slabá vůle, zlost, vztek, poruchy pozornosti a soustředění, pocity méněcennosti, nesamostatnost, obavy z nemoci, přehnané obavy o vlastní zdraví.
Neuróza, i když se projevuje také řadou duševních příznaků se zásadně liší od psychózy, není to duševní onemocnění. (psychóza je těžké duševní onemocnění, kdy jedinec ztrácí kontakt s realitou a psychické procesy jsou značně deformovány, avšak u pacienta chybí vědomí nemoci). Neuróza však je skutečným onemocněním, není to simulace, protože postižený potíže nepředstírá, ale skutečně je pociťuje.
Neurózou trpí více typy nestabilní. Osobnost neurotika netvoří harmonický celek, často se u něj střídají období optimismu a nadšení s obdobími skleslosti, pasivity a beznaděje. Neurotické příznaky bývají častěji důsledkem způsobu reagování člověka na obtížné situace, než bezprostředním výsledkem těchto situací.
Příčiny neuróz:
- Méně odolná nervová soustava (dědičnost)
- Nevhodná životospráva – málo spánku a odpočinku, nepravidelná strava, černá káva, alkohol, kouření
- Negativní zážitky – duševní otřesy, traumata
- dlouhotrvající konfliktní situace, život v napětí, nevyřešené problémy, narušené mezilidské vztahy, protichůdné role (člověk se tváří mile, ač by nejraději vraždil , „kde nepláčou oči, pláčou vnitřní orgány“)
Rozdělení neuróz:
- Úzkostná neuróza tj. neurčitý strach, neznámo z čeho
- Fobická neuróza – strach z výšky, z bouřky, ze psů, z uzavřeného prostoru, z výtahu, lidí, nemoci, různých předmětů …….
- Nutkavá neuróza – stále se vracejí určité myšlenky, opakují určité melodie nebo vzpomínky, pochybnosti zda čl. zamkl dveře, vypnul plyn…, má tendenci se nustále přesvědčovat o tom, že je všechno v pořádku.
- Depresivní neuróza – převládá smutná nálada, čl. nic netěší, je skleslý, nešťastný, nedovede se rozveselit, je málo výkonný
- Hysterická neuróza – nejčastěji navazují na traumatizující události, provází ji záchvaty smíchu, třesu těla, záchvaty pláče, zhoršené vnímání….Hysterická neuróza není totéž co hysterická psychopatie (tzv. histriónská porucha osobnosti). Tu charakterizuje dramatické chování, přehánění, zveličování, egocentrismus, city přechází do extrémů
- Hypochondrická neuróza – přehnané obavy o vlastní zdraví, sebepozorování, zabývání se nemocemi
Léčení neuróz:
- 40% neurotiků se uzdraví bez léčby (výzkumy anglického psychologa Eysenecka – čti [ajsenk]
- v určitých případech však vyléčení může být domnělé, přechodné nebo závislé na situaci
- nejlepší způsob léčení je psychoterapie, léčení je zaměřeno buď na příznaky nebo příčiny. Většinou je léčba zaměřena na vyřešení mezilidských konfliktů a dosažení patřičných změn v osobnosti
- používají se léky na uklidnění, léky proti úzkosti, na spánek, např. Diazepam, Neurol…..
Vtip o pacientovi: Pacient si lékaři stěžoval, že se v noci pomočuje. Ten mu předepsal Diazepam. Za tři týdny na kontrole: Tak už se nepomočujete? Ptá se lékař. Pomočuji, ale už mně to nevadí, odpovídá pacient.
Při používání léků vzniká nebezpečí návyku. Uklidňující léky sice pomohou, ale neodstraňují příčinu, takže se problémy mohou vrátit
- psychoterapeutický rozhovor – psycholog nebo psychiatr hovoří s pacientem o jeho problémech – účinné, ale dlouhotrvající léčení (nutný kontakt alespoň 2x týdně)
- Ventilování napětí: již staří Řekové hovořili o tzv. katarzi, tj. pocitu očištění, člověk se se svým problémem svěří a má pocit úlevy (vyzpovídání v kostele)
- Autogenní trénink – je odvozen od jógových cvičení, kdy pacient se nejdříve uvolní (relaxuje) a poté se soustředí na určité myšlenky či představy, opakuje si určité autosugestivní formule. Podmínkou úspěchu je pravidelné cvičení a vytrvalost